Džapdží sáhib
Džapdží sáhib
Jazyk: gurmukhi
Zdroj: Guru Granth Sáhib
Autor: guru Nának
Džapdží sáhib se skládá z Mul mantry, úvodní sloky, 38 paurí (hymnů) a závěrečného Salók. Tímto Bání začíná Srí Guru Granth Sáhib, svatá kniha sikhů.
Slovo „džap“ znamená recitovat/opakovat, „dží“ znamená duše. Každodenním opakováním Džapdží naladíme svoji duši na univerzální vědomí, které ztělesňoval světec Guru Nának (1469-1539).
Chcete si koupit knihu?
Od 3HO Česká republika můžete zakoupit knížku Džapdží s českým přepisem, případně v kombinaci s originálem v gurmukhi.
Ik ong kár sat nám kərtá purkh nyrbhaó nyrvér akál múrət adžúný sébhang gur prəsád.
Džəp.
Ád səč džugád səč.
Hé bhý səč Nánək hósí bhý səč.
Sóčé sóč nə hovəí dže sočí ləkh vár.
Čupé čup nə hóvəí dže lái rəhá liv tár.
Bhukhyá bhukh nə utrý dže bəná puríá bhár.
Səhəs siánpá ləkh hóh tə ik nə čəlé nál.
Kyv səčiárá hóíé kyv kúré tuté pál.
Hukm rədžáí čəlná Nánək likhyá nál. {1}
Hukmí hóvn ákár hukm nə kəhia džáí.
Hukmí hóvn dží hukm milé vədyáí.
Hukmí útm nýč hukm likh dukh sukh páíeh.
Ikná hukmí bəksís ik hukmí sədá bhaváíeh.
Hukmé andar səbh kó báhar hukm na kói.
Nánək hukmé dže bučdžhé ta homé kəhé nə kói. {2}
Gávé kó tán hóvé kysé tán.
Gávé kó dát džáné nýsán.
Gávé kó gun vədyáíá čár.
Gávé kó vidyá vikhəm víčár.
Gávé kó sádž kəre tən kheh.
Gávé kó dží lé fir deh.
Gávé kó džápé dysé dúr.
Gávé kó vekhé hádrá hədúr.
Kəthná kəthý nə ávé tót.
Kath kath kathý kótý kót kót.
Dedá de léde thak páh.
Džugá džugəntar kháhí kháh.
Hukmí hukm čəláie ráhu.
Nánək vigsé vepərváhu. {3}
Sáčá sáhib sáč náí bhákhyá bháó apár.
Ákheh məngeh deh deh dát kəre dátár.
Fer ke agé rakhýé džit dysé dərbár.
Muhao ke bóln bólíé džit sun dhəre piár.
Amrit velá səč náó vadyáí víčár.
Kərmí ávé kəprá nədrý mókh duár.
Nánək evé džánýé səbh ápə sačiár. {4}
Thápiá nə džáí kýtá nə hói.
Ápe áp nyrəndžən sói.
Džin seviá tyn páíá mán.
Nánək gávíé guný nydhán.
Gávíé sunyé men rəkhýé bháó.
Dukh pərhar sukh ghar lé džái.
Gurmukh nádəng gurmukh védəng gurmukh rəhyá səmáí.
Gur ísər gur górkh bərmá gur párbətý máí.
Dže hó džáná ákhá náhý kəhná kəthn nə džáí.
Gurá ik deh bučdžháí.
Səbhná džíá ká ik dátá só mé visər nə džáí. {5}
Týrath nává dže tys bhává vin bháne ke náe kərý.
Džetý sirth upáí vekhá vin kərmá ke milé ləí.
Mat vič rətn džəváhər mányk dže ik gur ký sikh suný.
Gurá ik deh bučdžháí.
Səbhná džíá ká ik dátá só mé visər nə džáí. {6}
Dže džug čáre árdžá hór dəsúný hói.
Nəvá khəndá vič džányé nál čəlé səb kóí.
Čəngá náó rəkháí ké džəs kýrət džəg le.
Dže tys nədər nə ávəí ta vát nə púčché ke.
Kýtá andər kýt kar dósí dós dhəre.
Nánək nyrgun gun kəré gunvantyá gun de
Tehá kóe nə sučdžəí dže tys gun kóe kəre. {7}
Sunyé sidh pír sur náth.
Sunyé dhart dhəvəl ákás.
Sunyé dýp lóa pátál.
Sunyé poh nə səké kál.
Nánək bhagtá sədá vigás.
Sunyé dúkh páp ká nás. {8}
Sunyé ísər bərmá ind.
Sunyé mukh sáláhn mənd.
Sunyé džóg džugat tan bhed.
Sunyé sásət simrit ved.
Nánək bhagtá sədá vigás.
Sunyé dúkh páp ká nás. {9}
Sunyé sat santókh gyán.
Sunyé athsath ká isnán.
Sunyé par par pávəh mán.
Sunyé lágé səhedž dhyán
Nánək bhagtá sədá vigás.
Sunyé dúkh páp ká nás. {10}
Sunyé sərá guná ke gáh.
Sunyé sekh pír pátsáh.
Sunyé andhe páveh ráhu.
Sunyé háth hóvé asgáhu.
Nánək bhagtá sədá vigás.
Sunyé dúkh páp ká nás. {11}
Manne ký gat kəhý nə džáí.
Dže kó kəhé pičché pəčchutái.
Káged kələm nə likhənhár.
Manne ká beh kərən víčár.
Ésá nám nyrəndžən hói.
Dže kó man džáné man kói. {12}
Manné surt hóvé man budh.
Manné səgəl bhəvən ký sudh.
Manné muh čótá ná khái.
Manné džəm ké sáth nə džái.
Ésá nám nyrəndžən hói.
Dže kó man džáné man kói. {13}
Manné márag thák nə pái.
Manné pat sio pərgət džái.
Manné məg nə čəlé panth.
Manné dhərəm setý sənbandh.
Ésá nám nyrəndžən hói.
Dže kó man džáné man kói. {14}
Manné páveh mókh duár.
Manné pərváré sádhár.
Manné təré táre gur sikh.
Manné Nánək bhəvhe nə bhikh.
Ésá nám nyrəndžən hói.
Dže kó man džáné man kói. {15}
Pənč pərván pənč pərdhán.
Pənče páveh dərghé mán.
Pənče sóhéh dár rádžán.
Pənčá ká gur ek dhyán.
Dže kó kəhé kəré víčár.
Kərte ké kərné nahý sumár.
Dhaol dhərəm daiá ká půt.
Səntókh tháp rəkhyá džin sůt.
Dže kó bučdžhé hóvé səčiár.
Dhəvlé úpar ketá bhár.
Dhərtý hór pəré hór hór.
Tys te bhár təlé kəvən džór.
Džía džát rəngá ke náv.
Səbhná likhyá vurý kəlám.
Eho lékhá likh džané kói.
Lekhá likhiá ketá hói.
Ketá tán suálihu růp.
Ketý dát džané kón kůt.
Kýtá pəsáo ekó kəváó.
Tys te hóe ləkh dərýáo.
Kudrat kəvən kəhá víčár.
Váryá nə džává ek vár.
Džó tudh bhávé sáí bhəlí kár.
Tů sədá səlámat nyrənkár. {16}
Asənkh džəp asənkh bháó.
Asənkh púdžá asənkh təp táó.
Asənkh grənth mukh ved páth.
Asənkh džóg man rəheh udás.
Asənkh bhəgət gun gyán víčár.
Asənkh sətý asənkh dátár.
Asənkh sůr muh bhəkh sár.
Asənkh món liv lái tár.
Kudrət kəvən kəhá víčár.
Váryá nə džává ek vár.
Džó tudh bhávé sáí bhəlí kár.
Tů sədá səlámat nyrənkár. {17}
Asənkh můrkh ándh ghór.
Asənkh čór hərámkhór.
Asənkh amər kar džáh džór.
Asənkh gəlvədh hətyá kəmáhi.
Asənkh pápí páp kar džáhi.
Asənkh kůryár kůre firáhi.
Asənkh məlečch məl bhakh kháhi.
Asənkh nyndək sir kərhe bhár.
Nánək nýč kəhé víčár.
Váryá nə džává ek vár.
Džó tudh bhávé sáí bhəlí kár.
Tů sədá səlámat nyrənkár. {18}
Asənkh náv asənkh tháv.
Agəm agəm asənkh lóa.
Asənkh kəheh sir bhár hói.
Akhrý nám akhrý sáláh.
Akhrý gyán gýt gun gáh.
Akhrý likhn bóln bán.
Akhrá sir səndžóg vəkhán.
Džin eh likhe tys sir náhi.
Dživ furmái tyv tyv páhi.
Džetá kýtá tetá náo.
Vin návé náhý kó tháo.
Kudrət kəvən kəhá víčár.
Váryá nə džává ek vár.
Džó tudh bhávé sáí bhəlí kár.
Tů sədá səlámət nyrənkár. {19}
Bhəríé həth pér tən deh.
Páný dhóté útrəsu kheh.
Mút pəlítý kəpər hói.
De sábún leié óh dhói.
Bhəryé mat pápá kə sang.
Óh dhópé návé ké rang.
Punný pápí ákhən náhi.
Kar kar karná likh lé džáhu.
Ápe bídž ápe hý kháhu.
Nánək hukmý ávhu džáhu. {20}
Týrəth təp daiá dət dán.
Dže kó pávé tyl ká mán.
Sunyá mənyá man kýtá bháó.
Antərgat týrəth mal náo.
Sabh gun tere mé náhý kói.
Vin gun kýte bhəgat nə hói.
Suást áth báný bərmáo.
Sat suhán sədá man čáo.
Kəvən so velá vəkht kəvən kəvən thyt kəvən vár.
Kəvən se rutý máhu kəvən džit hóá ákár.
Vel nə páíá pandtý dže hóvé lékh purán.
Vəkhət nə páió kádýá dže likhn lekh kurán.
Thyt vár ná džógý džáné rut máhu ná koí.
Džá kərtá sirthý kó sádže ápe džáné sóí.
Kyv kar ákhá kyv sáláhý kyó vərný kyv džáná.
Nánək ákhan səbh kó ákhé ik dů ik siáná.
ədá sáhib vədý náí kýtá džá ká hóvé.
Nánək dže kó ápaó džáné agé gaiá nə sóhé. {21}
Pátálá pátál ləkh ágásá ágás.
Órhk órhk bhál thəke ved kəhen ik vát.
Səhəs athárəh kəhen katebá asulů ik dhát.
Ləkhá hói tə likhié ləkhé hói vinás.
Nánək vədá ákhié ápe džáné áp. {22}
Sáláhý sáláhy etý surt nə páíá.
Nədýá áté váh pəveh səmund nə džánýeh.
Səmund sáh sultán gyrhá setý mál dhən.
Kýrý tul nə hóvəný dže tys mənhu nə výsəreh. {23}
Ant nə siftý kəhen nə ant.
Ant nə kərné dein nə ant.
Ant nə vekhn sunen nə ant.
Ant nə džápé kiá man mant.
Ant nə džápé kýtá ákár.
Ant nə džápé párávár.
Ant káren kete billáhy.
Tá ke ant nə páe džáhy.
Eho ant nə džáné kói.
Bəhutá kəhié bəhutá hói.
Vədá sáhib účá tháó.
Úče uper účá náo.
Evəd účá hóvé kói.
Tys úče kó džáné sói.
Dževəd áp džané áp áp.
Nánək nədrý kərmý dát. {24}
Bəhutá kərəm likhiá ná džái.
Vədá dátá tyl nə təmái.
Kete məngeh džódh apár.
Ketyá gənət nəhý víčár.
Kete khap tuteh vekár.
Kete lé lé mukər páhi.
Kete múrəkh kháhý kháhi.
Ketyá důkh bhůkh səd már.
Eh bhe dát terý dátár.
Bənd khəlásí bháné hói.
Hór ákh nə səké kói.
Dže kó kháik ákhen pái.
Óh džáné džetyá muh khái.
Ápe džáné ápe dei.
Akheh se bhe keí kéi.
Džis nó bəkhse sift sáláh.
Nánək pátysáhý pátysáhu. {25}
Amul gun amul vápár.
Amul vápárye amul bhəndár.
Amul ávéh amul lé džáhy.
Amul bháe amulá səmáhy.
mul dhərəm amul dýbán.
Amul tul amul pərván.
Amul bəkhsís amul nýsán.
Amul kərm amul furmán.
Amuló amul ákhyá nə džái.
Ákh ákh rəhe liv lái.
Ákheh ved páth purán.
Ákheh pəre kəreh vəkhián.
Ákheh bərme ákheh ind.
Ákheh gópí té góvind.
Ákheh ísər ákheh sidh.
Ákheh kete kýte budh.
Ákheh dánəv ákheh dev.
Ákheh sur nər mun džən sev.
Kete ákheh ákhen páhi.
Kete keh keh uth uth džáhy
Ete kýte hór kəreh.
Tá ákh nə səkeh keí ke.
Dževad bhávé tevəd hói.
Nánək džáné sáčá sói.
Dže kó ákhé bóluvigár.
Tá likhýé sir gávárá gávár. {26}
Só dər kehá só ghər kehá džit beh sərəb səmále.
Vádže nád anek asənkhá kete vávənháre.
Kete rág pərý sio kəhíen kete gávənháre.
Gáveh tuhnó páun páný bésəntər gávé rádžá dhərm duáre.
Gáveh čit gupət likh džáneh likh likh dhərəm víčáre.
Gáveh ísər bərəmá deví sóhen sədá səváre.
Gáveh ind idásen béthe devityá der nále.
Gáveh sidh səmádhý ander gáven sádh vičáre.
Gáven džətý sətý səntókhý gáveh vír kəráre.
Gáven pəndyt pəren rəkhýsər džug džug vedá nále.
Gávéh móhənýá mən móhen surəgá məčch piále.
Gáven rətən upáe tere áthseth týrəth nále.
Gáveh džódh məhábəl sůrá gáveh kháný čáre.
Gáveh khənd məndəl vərbhəndá kar kar rəkhe dháre.
Seí tůdhnó gáveh džó tudh bháven rəte tere bhəgət rəsále.
Hór kete gáven se mé čit nə ávn Nánək kiá vičáre.
Sóí sóí sədá səč sáhib sáčá sáčí náí.
Hé bhý hósí džái nə džásí rəčná džin rəčáí.
Rəngý rəngý bhátý kar kar džinsí máiá džin upáí.
Kar kar vekhé kýtá ápná dživ tys dý vədyáí.
Džó tys bhávé sóí kərsí hukm nə kərná džáí.
Só pátysáhu sáhá pátysáhib Nánək rəhen rədžáí. {27}
Mundá səntókh sərəm pət čdžólí dhyán ký kəreh bibhůt.
Khynthá kál kuárý káiá džuget dəndá pərtýt.
Áí pənthý səgəl džəmátý man džíté džəg džít.
Ádes tysé ádes.
Ád anýl anád anáhat džug džug ekó ves. {28}
Bhuget gyán daiá bhandárən ghat ghat vádžeh nád.
Áp náth náthý səbh džá ký rydh sidh avrá sád.
Səndžóg vidžóg duí kár čəláveh lekhe áveh bhág.
Ádes tysé ádes.
Ád anýl anád anáhat džug džug ekó ves. {29}
Eká máí džuget viáí tyn čele pərván.
Ik sənsárý ik bhəndárý ik láie dýbán.
Dživ tys bhávé tyvé čəlávé dživ hóvé furmán.
Óh vekhé óná nədar nə ávé bəhutá ehu vidán.
Ádes tysé ádes.
Ád anýl anád anáhat džug džug ekó ves. {30}
Ásən lói lói bhəndár.
Džó kyčch páiá só eká vár.
Kar kar vekhé sirdžənhár.
Nánək səče ký sáčí kár.
Ádes tysé ádes.
Ád anýl anád anáhat džug džug ekó ves. {31}
Ik dů džibhó ləkh hóh ləkh hóveh ləkh vís.
Ləkh ləkh gerá ákhyéh ek nám džəgdýs.
Et ráhi pat pəvrýá čəryaé hói ikýs.
Sun gəlá ákás ký kýtá áí rýs.
Nánək nədrý páíé kůrý kůré thýs. {32}
Ákhən džór čupé nəh džór.
Džór nə məngan den nə džór.
Džór nə džíven məran nəh džór.
Džór nə rádž mál man sór.
Džór nə surətý gyán víčár.
Džór nə džugtý čchuté sənsár.
Džis hath džór kar vekhé sói.
Nánək útm nýč nə kói. {33}
Rátý rutý thytý vár.
Pəvən páný agný pátál.
Tys vič dhərtý tháp rəkhý dhərəm sál.
Tys vič džía džugat ke rəng.
Tyn ke nám anek anənt.
Kərmý kərmý hói víčár.
Səčá áp səčá dərbár.
Tythé sóhen pənč pərván.
Nədrý kərm pəvé nýsán.
Kəč pəkáí othé páí.
Nánək geiá džápé džái. {34}
Dhərəm khənd ká ehó dhərəm.
Gián khənd ká ákhhu kərəm.
Kete pəvən páný vésantər kete kán məhes.
Kete bərme ghárat ghəryéh růp rang ke ves.
Ketýá kərəm bhůmí mer kete kete dhů updes.
Kete ind čənd sůr kete kete məndəl des.
Kete sidh budh náth kete kete deví ves.
Kete dev dánəv mun kete kete rətən səmund.
Ketýá kháný ketýá báný kete pát nərynd.
Ketýá surtý sevək kete Nánək ant nə ant. {35}
Gyán khənd meh gyán pərčand.
Tythé nád binód kód anənd.
Sərəm khənd ký báný růp.
Tythé ghárat ghərýé bəhut anůp.
Tá kýá gəlá kəthýá ná džáhy.
Dže kó kəhé pičché pəčchutái.
Tythé ghərýé surt mat man budh.
Tythé ghərýé surá sidhá ký sudh. {36}
Kərəm khənd ký báný džór.
Tythé hór nə kóí hór.
Tythé džódh məhábəl sůr.
Tyn meh rám rəhiá bhərpůr.
Tythé sító sítá mehimá máhy.
Tá ke růp nə kəthne džáhy.
Ná óh məréh nə tháge džáhy.
Džin ké rám vəsé mən máhy.
Tythé bhəgət vəseh ke lóa.
Kəreh anənd səčá man sói.
Səč khənd vəsé nyrənkár.
Kar kar vekhé nədar nyhál.
Tythé khənd məndəl vərbhənd.
Dže kó kəthé tə ant nə ant.
Tythé lóa lóa akár.
Dživ dživ hukm tyvé tyv kár.
Vekhé vigsé kar víčár.
Nánək kəthná kərrá sár. {37}
Džət páhárá dhýrədž sunyár.
əhrn mat ved həthýár.
Bhao khəlá agan təp táo.
Bhándá bháo amryt tyt dhál.
Ghərýé səbəd səčí təksál.
Džin kó nədar kərm tyn kár.
Nánək nədrý nədar nyhál. {38}
Səlók.
Pəvən gurů páný pitá mátá dhərat məhət.
Dyvəs rát due dáí dáiá khelé səgəl džəgət.
Ćəngyáíá buryáíá váčé dhərəm hədůr.
Kərmí ápo ápný ke neré ke důr.
Džiný nám dhyáíá gəe məsəkat ghál.
Nánək te mukh údžle ketý čchutý nál. {1}
Denní recitace celého Džapdží uvádí do rovnováhy všechny aspekty vašeho já a probouzí vaši duši. Také si můžete vybrat jedno paurí a pracovat na určitém aspektu. V tom případě ho recitujte 11krát denně.
- Mul mantra zabíjí osud. Odstraňuje osud a mění vás osud v prosperitu.
- Druhá polovina prvního paurí je lék na depresi. Zbaví vás deprese, nejistoty, nočních můr a ztráty.
- Druhé paurí dodává trpělivost a stabilitu.
- Třetí paurí přeměňuje nedostatek na dostatek, mění depresi v povznesený stav a přetváří nízké sebehodnocení na absolutní sebedůvěru.
- Čtvrté paurí požehná těm, kteří se nemohou zbavit pocitu, že jsou chudí a mají nedostatek prostředků. Jako blesk rozrazí past těchto pocitů.
- Páté paurí je třeba recitovat, pokud máte pocit, že jste selhali. Pokud máte pocit, že nejste schopni zvládnout určitý úkol, recitace tohoto paurí vám zaručí úspěch.
- Šesté paurí odstraňuje omezení. Recitujte ho, cítíte-li se omezení, zahnaní do rohu, v pasti nebo je-li na vás vyvíjen nátlak.
- Trpíte-li chamtivostí, touhou po moci, arogantní rozpínavostí a potřebou kontroly, jste-li vězněm své vlastní teritoriality, pak vám pomůže sedmé paurí.
- Osmé paurí dává schopnost stát se dokonalým mudrcem.
- Deváté paurí dává růst.
- Desáté paurí zaručuje ušlechtilost a půvab.
- Jedenácté paurí dává ctnost.
- Když se cítíte malí, dodá vám dvanácné paurí vnitřní soudržnost, schopnost zapůsobit sám na sebe a mít k sobě respekt.
- Třinácté paurí vám dá poznat skrytá tajemství. Přináší hlubokou intuici.
- Nemůžete-li najít v životě svou cestu, nejste-li schopni vidět směr, kterým vás vede vaše poslání, nejste-li schopni dojít naplnění, ukáže vám čtrnácté paurí cestu.
- Patnácté paurí přináší spásu.
- Šestnácté paurí nám dá poznat vnitřní strukturu vesmíru.
- Sedmnácté paurí přináší svobodu a znovuzrození.
- Osmnácté paurí bojuje proti šílenství, hlubokému pocitu méněcennosti a sebedestruktivnímu chování.
- Devatenácté paurí přináší univerzální vědění, inspiraci a pochopení.
- Když vás „nestvůry“ chytají za paty, smyje dvacáté paurí všechny vaše hříchy.
- Dvacáté první paurí udrží váš status, důstojnost a pozici.
- Dvacáté druhé paurí přináší vítězství v právních bitvách. Vybaví vás strategií.
- Dvacáté třetí paurí rozptýlí tmu a povznese vaše já.
- Dvacáté čtvrté paurí vás silou blesku zbaví všech omezení, a to tak mocně, že to ovlivní celé generace. Má sílu zbavit vás neštěstí.
- Budete-li recitovat dvacáté páté paurí, všechny vaše potřeby budou předem uspokojeny. Prosperita, ctnost, jmění a bohatství budou vaše, aniž byste si o ně museli říkat.
- Dvacáté šesté paurí přeměňuje nic na vše. V podnikání vás zbaví ztráty, smůly a bídy.
- Nemůžete-li se pohnout z místa a nejste-li schopni vidět okno příležitosti, které máte před sebou, pak vám dvacáté sedmé paurí ukáže cestu. Pomáhá vám překonat překážky.
- Dvacáté osmé paurí je tou nejsilnější permutací a kombinací slov na světě. Sjednocuje vás s Bohem.
- Dvacáté deváté paurí je štítem, který vás chrání před nepřáteli. Jako mávnutím odstraní veškerá nepřátelství vůči vám.
- Třicáté paurí vás posadí na trůn božskosti. Udělá z vás mudrce a světce.
- Třicáté první paurí snáší z nebes všechny ctnosti.
- Třicáté druhé paurí splácí vaše dluhy a dokončuje vaši karmu.
- Třicáté třetí paurí ničí vaše ego a přivádí do popředí vaši božskost. Odstraňuje negativitu, neutralizuje destruktivní tendence a zabraňuje tomu, abyste ubližovali druhým.
- Třicáté čtvrté paurí přináší stabilitu.
- Třicáté páté paurí vám dává schopnost dostát své povinnosti a splnit svou zodpovědnost.
- Třicáté šesté paurí vám přináší uvědomění si Boha. Zaručuje vám plně pochopit Nebe a Zemi.
- Třicáté sedmé paurí ruší karmu. Odstraňuje efekty veškeré špatné karmy.
- Třicáté osmé paurí vám dává schopnost přepsat svůj vlastní osud, aby se sladil s vaším poslaním.
- Salók přináší uspokojení sama sebe, povznesení, uznání a respekt.